Jutové vlákno -- technické a elementární juta technické vlákno juta elementární vlákno Ramie má dlouhé elementární vlákno (60 - 250 mm, střední délka kolem 120 mm). Získávání obdobné jako u konopí. Vlákno má vysokou pevnost, časté jsou jeho kotonizace mechanickým způsobem a následné použití ve směsích a to buď jako žádaná komponenta, nebo pro rustikální efekt. Neodváží se jako surovina, ale pouze ve výrobcích. Pěstitelské oblasti: Čína, Indie. Použití: jako technické nebo kotonizované vlákno, do směsových pletacích přízí s bavlnou na výrobky svrchního ošacení pro léto, dále jako ručníky, utěrky, ložní prádlo, technické tkaniny. ramie elementární vlákno Údržba výrobků z vláken stonkových - sumárně: Možnost praní v horké vodě, event. ve slabých alkalických vyvářkách, žehlení do 210°C, škrobení, kalandrování, za tepla i za studena. Kontrolní otázky Jakým způsobem získáváme technické vlákno lnu, konopí a juty? Jak mikroskopicky rozeznáte od sebe vlákna lnu a ramie? Jaké prioritní vlastnosti mají lýková vlákna a do jakých výrobků se z těchto pohledů využívají.
Délka lněného stonku se pohybuje kolem 60 cm. Vlákno z máčecího procesu je světlejší, z rosícího tmavší - rozdílný je i omak - vlákno rosené má hrubší omak. Oblasti pěstování: Belgie, Nizozemsko, severní Francie, Ukrajina, Pobaltí, Bulharsko, Rumunsko, též ČR (Českomoravská vrchovina). Poznámka: kotonizace lnu je proces elementarizace vláken metodou chemickou neb mechanickou. Technické vlákno je zkracováno na délku cca 50 mm. Třídění: provádí se podle jemnosti (omak), barvy, lesku, vypřadatelnosti - rozděluje se na len třený a koudel. Kvalita vlákna: nejlepší je Belgie, Normandie - nejhorší pobaltské republiky, Ukrajina Bulharsko Užitné vlastnosti: vysoká pevnost (vyšší za mokra), vysoká odolnost v oděru, chladivý omak, vysoká sorpce. Časté jsou směsi lnu s bavlnou, viskózou, polyesterem, někdy je přidáván do vlněných přízí jako efektní komponenta (do 5%). Použití: ložní prádlo, ručníky, utěrky, letní oblekovky a šatovky, závěsové tkaniny, technické textilie. Konopí je oproti lnu hrubější a dřevnatější.
S jeho pěstováním se začalo už v Mezopotamii, označované za kolébku zemědělství, kde se z lněných vláken vyráběly provazy, sítě a tkaniny. Odtud se jeho pěstování rozšířilo do Egypta, kde dosáhlo vysoké úrovně nejenom jeho pěstování, ale i zpracování. Z Egypta se dostal do Persie, odtud později do Středomoří i Indie. Římané spolu se Slovany rozšířili pěstování lnu v Evropě. Slované se už oblékali do lněných košil. V Čechách v roce 1770 vydala Marie Terezie patent o pěstování lnu a předení příze. Len má relativné pevná vlákna, která jsou málo pružná, ale hladká a lesklá, podle způsobu získávání světle žlutá až bílá, zelenožlutá až stříbřitě zelená. Dobře se bělí, ale hůř barví. Na omak jsou studená, čehož se využívá při výrobě letního oblečení, ale dobře vodí teplo. Snáší vysoké teploty při praní a žehlení, jsou ale mačkavá a tvarově nestálá. Dlouhé vlákno (nejkvalitnější část) se používá k výrobě ložního prádla, oděvů a technických výrobků (plachtoviny, stany, lehátka, dekorační tkaniny, nitě, obuvnická příze a hadice).
Na suché listy této palmy se psalo ještě dříve než na egyptský papyrus a rostlina se pěstuje mj. pro pevná vlákna z řapíků, tzv. borassus piasava, používaná na kartáče, štětky apod. Na jih odtud roste skupina nádherných jávských mandloní ( Canarium commune), jejichž obrovské vzdušné kořeny lemují cestu. V zahradě dále naleznete majestátní talipotové palmy ( Corypha umbraculifera), které poznáte podle zvláštního klikatého vzoru kůry u paty (zbytky po odumřelých listech) a obrovských listů. Jedná se o druh, který kvete jen jednou za život po zhruba 40 letech růstu a vytváří největší trsy květů na světě. Velkému zájmu se ale těší i jeho listy proslulé jako zdroj tzv. listů ola, místní alternativy papíru, který se vyráběl na Srí Lance a v Indii již pět set let před naším letopočtem. Ola se vytváří z mladých talipotových listů, které se uvaří, usuší na slunci, nechá se na ně působit rosa, uhladí se a vypnou. Na takto zpracovaný list je možné psát či spíše škrábat ocelovým hrotem. Aby se písmo stalo zřetelným, potře se speciální směsí podobnou inkoustu (pryskyřice smíchaná s dřevěným uhlím).