Tak například pro barmské Kareny duha představuje nebezpečné démonické síly schopné pohltit lidskou duši a vítaným jevem není ani pro africký kmen Zulů i další. Pro některé kmeny Finska či Laponska ztělesňuje duhový oblouk luk boha hromu, který střílí blesky místo šípů. K duze se váží i některé pověry. Dle jedné z nich by na koncích duhy v místech, kde se duha promítá k povrchu země, měl být zlatý poklad. Vzhledem k tomu, že se duha promítá jako oblouk o stále stejném poloměru z jakéhokoliv místa v okolí pozorovatele, pátral by případný hledač pokladu marně až do konce deště či svitu Slunce. Jak duha vzniká
4 bity - 16 barev Barva každého bodu je ve 4 bitech, tudíž jeden bajt obsahuje barevnou informaci dvou bodů. Barevná paleta obsahuje 2 4 = 16 barev. Hodí se pro nejjednodušší barevnou grafiku. 8 bitů - 256 barev Zde má každý bod pro sebe jeden bajt, tedy 8 bitů. Vyplývá z toho možnost zobrazení 2 8 = 256 různých barev nebo stupňů šedi. I tento režim se hodí pro jednodušší grafiku, a to barevnou nebo černobílou se stupni šedi, jako jsou schémata, grafy, mapy apod. 16 bitů - 65536 barev Tento režim, nazývaný High Color, je již vhodný pro zobrazování složitější grafiky a fotografií, neboť barva každého bodu je popsána dvěma bajty, tedy šestnácti bity, což skýtá 2 16 =65536 barev. Každé barvě z RGB je zpravidla přiřazeno 5 bitů (32 úrovní), přičemž šestnáctý bit je použit buď na řízení průhlednosti nebo bývá přiřazen jako šestý bit k zelené. 24 bitů - 16, 7 milionu barev Nejčastější pro popis barev v internetové prezentaci. Tento režim nazýváme True Color (pravá barva), přičemž barevnému popisu každého bodu jsou přiřazeny tři bajty, tedy 24 bitů.
Reference #1 Toto je popis ukázkové reference. Můžete ji libovolně editovat, případně odstranit. ————— Reference #2 Toto je popis druhého ukázkového produktu.
Zatímco u systému RGB přidáváme různobarevná světla k černé, až můžeme nakonec získat bílou, tak u systému CMY od původně bílé barvy (papíru) odebíráme různé odstíny nanášením barev, až můžeme nakonec dostat černou. Za ideálních okolností by systém CMY pro určení barvy postačoval, jelikož subtraktivním složením všech by vznikla černá barva, jenže při použití reálných inkoustů či tonerů ve skutečnosti dostaneme místo černé spíše hnědou či tmavě šedou. Z toho důvodu se k této trojici přidává ještě černá barva, zastoupená tím "správně černým" inkoustem či tonerem. Vznikne nám pak systém CMYK, což značí C yan- M agenta- Y ellow- K ey, kde černá je označována jako Key (klíč) proto, že se při soutisku CMYK barev typicky barvy zarovnávají na klíčovací značky, které jsou tištěny klasickou černou barvou. Důvodů pro použití černé je ovšem více: text je většinou tištěn černě a mnohdy s jemnými detaily, což by při tvorbě černé ze tří barev vyžadovalo precizní soutisk použití tří inkoustů na jednom místě může způsobit prosáknutí papíru tak, že by to způsobilo dlouhé schnutí či jiné problémy jak již bylo řečeno, ze tří barevných inkoustů nikdy nevyrobíme ideální černou černý inkoust je méně nákladný než trojice barevných inkoustů použitá současně V případě tisku samozřejmě nemůžeme přímo používat různé mohutnosti či intenzity jednotlivých barev, jako tomu bylo u monitorů.