Někde taky klobásy a jitrnice. Svěcení potravin má dlouho tradici, obdobné rituály znali už první křesťané. Z konce 15. století se dochoval oficiální přípis z Prahy, který obsahuje 18 druhů potravin vhodných k požehnání. Byly mezi nimi např. i slanina, holoubata, ryby, koláče, mléko či med. Svěcené jídlo pak rodina společně snědla, někde už v kostele po mši. Poměrně běžné bylo podarovat jím i domácí zvířata, kousek položit na pole či v zahradě a hodit do studny, aby bylo dost vody, rodily stromy i pole a zvířata byla zdravá. Tradice velí, že kus posvěceného pokrmu musí dostat i každý host v domě. Velikonoční mazanec Mazanec z kynutého těsta patří mezi nejstarší české obřadní pečivo u nás. Tvar bochánku má záměrně, aby připomínal chléb, boží dar. Dělalo se na něm stejně jako na chlebu znamení kříže, na památku umučení Krista. Podle lidových tradic symbolizuje slunce a kynuté těsto samo o sobě symbolizuje nový život, ale taky bohatství, protože při kynutí nabírá na objemu. "Dáte-li kus mazance, dostanete mládence, " říká jedno staré pořekadlo, a tak není divu, že tímto pečivem mladé dívky vítaly návštěvníky ve stavení.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který se slaví v mnoha zemích po celém světě. Proč jsou Velikonoce tak důležité, kdy je slavíme a jaké tradice se u nás i ve světě dodržují? Historie Velikonoc Křesťanské Velikonoce jsou od čtvrtého století oslavou Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, původně se ve stejném období ale mezi pohany slavila rovnodennost, probouzení přírody a příchod jara. Zasazení takto důležitého křesťanského svátku do pohanských slavností není náhoda – církev se snažila zjednodušit pohanům ztotožnění s křesťanskou tradicí. Mnoho velikonočních tradic, které se zachovaly dodnes, tak odráží právě začátek jara. Kdy se slaví Velikonoce Velikonoce jsou takzvaný pohyblivý svátek. To znamená, že je každý rok slavíme v jiný den. Termín vychází na první neděli po jarním úplňku, tedy po úplňku po 21. březnu. Když náhodou první úplněk vyjde na neděli, Velikonoce slavíme až další víkend. V roce 2022 budeme Velikonoce slavit: Velký pátek: 15 dubna Velikonoční neděle: 17 dubna Velikonoční pondělí: 18 dubna Velikonoční prázdniny: 14.
Co se peče na Velikonoce? Kdy odlétají zvony do Říma? A kdy se vracejí zpět? Co nahrazuje zvuk zvonů? Jakou barvu mohou mít velikonoční vajíčka? Tyto barvy najdi kolem sebe. Pranostiky: Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Omrzne-li na Velký pátek stromový květ, nebude ten rok ovoce. Na Boží-li hody prší, sucho úrodu vysuší. Hádanky: Nebýt mého kokrhání, nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, dlouho spát se nesluší. (kohout) Chodí pod korunou – král není, nosí ostruhy – rytíř není, má šavli – husar není, k ránu budívá – ponocný není. Kdo je to? (kohout) Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře) Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno, a přece se nesmíchá. (vejce) Kulatý dům bez dveří, bílý jako pápěří. Klepneš na něj maličko, hned vyběhne sluníčko. (vajíčko) Zvyky a tradice můžeš shlédnout v pohádce "Chaloupka na vršku - Jak se pomlázky ztratily" zde:
Pokrmy se světily a konečně se na stůl vrátily mléčné výrobky a maso. Hospodyně pekly mazanec a také velikonoční beránky jako připomínku oběti Ježíše Krista. Velikonoční pondělí Tradice chození s pomlázkou sahá již do dávných dob předkřesťanských. Chlapci rovnou vyšlehali nejen dívky, ale i muže a dobytek. Kdo nebyl vyšlehán, měl být příští rok líný, a hrozilo dokonce, že může uschnout. Naopak vyšlehání u žen znamenalo příslib zdraví, krásy a mládí, proto děvčata koledníky nedočkavě vyhlížela a za odměnu jim darovala malovaná vajíčka. Dříve se vajíčka malovala načerveno, a proto se Velikonočnímu pondělí často říkalo Červené. K tomuto dni neodmyslitelně patří bohaté pohoštění a chodívalo se také žádat o ruku. Košilové šaty jsou zpět! Se kterými zahájíte jarní sezónu vy? Od elegance po barevnou kůži: 35 nejkrásnějších jarních trenčkotů Móda