ZLÍNSKÝ KRAJ - Tlak odborů i nedostatek pracovníků v určitých profesích způsobují, že mzdy neustále rostou. Ve druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá nominální mzda podle údajů statistického úřadu 21 462 korun, což je o 7, 4 procenta více než v minulém roce. Jak se vedení firem k tomuto trendu staví? 21 462 korun. Tolik činila průměrná mzda ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Lidé však chtějí za svoji práci více. | Foto: archiv Vývoj platů podnikatelé pozorně sledují. "V návaznosti na reálnou situaci na trhu práce má mzdový nárůst letos jednoznačně razantnější tendenci než v minulých letech. Posun je výrazný zejména u nových nástupů a jejich požadavků, " konstatoval personální ředitel valašskomeziříčského výrobce průmyslových chemikálií Deza Ladislav Haiker. Podle něj jsou zejména u technických profesí progrese nevyhnutelné. "Plošné mimořádné nárůsty však nejsou opodstatněné, " mínil. Podle oslovených zaměstnavatelů tlak na mzdy vzniká i kvůli nedostatku pracovníků. "Fungují tu pseudotržní mechanizmy, kdy na trhu práce střídavě chybí informatici, právníci, obchodníci a nejnověji dělníci, " uvedl generální ředitel babického výrobce konzervovaných potravin Hamé Leoš Novotný.
Ti brali v průměru 22 730 korun hrubého. Nejnižší mzdy dosahovali lidé v Karlovarském kraji, kde se vydělávalo v průměru18 679 korun, což je oproti Praze o 9 937 korun méně. Nejlépe placení jsou v Česku zaměstnanci v letecké dopravě, což jsou letci, řídící letového provozu, letušky a další specialisté, kteří v 1. pololetí pobírali měsíčně v průměru 69 449 korun hrubého a oproti loňsku si reálně polepšili o 17, 6 procenta. Druhé nejvyšší průměrné měsíční příjmy ve výši 49 877 korun dosahují programátoři, internetoví specialisté a další profese z oboru výpočetní techniky. Třetí příčku v celkovém žebříčku 54 profesních oborů si s průměrnými výdělky 48 124 korun drželi v 1. pololetí finanční poradci a zprostředkovatelé finančních služeb. Nejhorší výdělky dosahovali podle údajů MPSV tradičně oděváři a kožešníci, kteří pobírali v 1. pololetí 2008 měsíčně 12 246 korun hrubého, což je o 10 594 koruny méně než činil celostátní průměrný výdělek. Druhé nejhorší platy dosahovaly profese z oboru "činění a úprava usní, výroba brašnářská a obuvi, sedlářská výroba", jejichž měsíční mzdy dosahovaly v průměru hrubého 13 379 korun.
Podle odhadu dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství v roce 2008 na přepočtené počty zaměstnanců výše 22 713 Kč, proti roku 2007 vzrostla o 7, 9%. Analýza ČSÚ - Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců Poznámky: Kontaktní osoba: D. Holý, tel. 274052694, e-mail: Zdroj dat: přímé čtvrtletní zjišťování ČSÚ – bližší metodické vysvětlivky uvedeny u tabulky v příloze Termín ukončení sběru dat: 6. 2. 2009 Termín ukončení zpracování: 27. 2009 Data jsou předběžná, zpřesněné údaje budou k dispozici v červnu 2009. Navazující publikace: 3106-08 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 4. čtvrtletí 2008 (též /csu/czso/evidencni-pocet-zamestnancu-a-jejich-mzdy-v-cr-4-ctvrtleti-c7y7dyccjy) vyjde v březnu 2009. Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd. ) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr.
Růst mezd výrazně zpomalil Průměrná mzda v ČR se ve druhém čtvrtletí 2008 zvýšila o 1718 korun, tedy o osm procent meziročně, na 23 182 korun. Přestože rekordní růst z prvního čtvrtletí 2008 (10, 2 procenta) nebyl překonán, růst průměrné nominální mzdy je stále vysoký – nejvyšší za.. Cloud computing v roce 2015: Růst pokračuje, mýty přežívají Dnes už je použití cloudových služeb daleko rozšířenější, přesto některé omyly přetrvávají. I jim se věnují v tomto speciálu... Tour de Ski 2008 - po Asiagu Lukáš Bauer stále vede V Italském Asiagu dnes dojel náš Lukáš Bauer na předpokládaném 42. místě, tzn. 10míst pod čarou postupu, když vypadl po kvalifikaci. Přesto stále..... Hypoindex - únor 2008: Růst úrokových sazeb se zastavil Tempo růstu úrokových sazeb hypotečních úvěrů se konečně opět zastavilo. Souhrnný ukazatel úrokových sazeb nyní zakotvil na hodnotě 5, 55%.
Mzdové rozdíly v jednotlivých regionech jsou ve všech zemích značné. Např. mzdy lékařů jsou v západním Německu nesrovnatelně vyšší než mají jejich kolegové za téměř identickou práci ve východním Německu. Přestože se vlivem státních zásahů rozdíly mezi západním a východním Německem snižují, jsou pořád podmínky v západním Německu lepší – vyšší průměrný příjem a lepší možnosti pracovní kariéry. Rodinné příjmy jsou tak ve východním Německu nižší (záleží ale také na kupní síle, více v článku Kde se za průměrnou mzdu žije nejlépe? ). Nejlépe jsou na tom domácnosti v Bavorsku, kde průměrný čistý měsíční příjem domácnosti (po odečtení daní) činí 3 009 euro a k dispozici domácnost má (po odečtení výdajů za bydlení a jídlo) 1 631 euro. Nejhůře jsou na tom občané ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko, kde mají měsíčně k dispozici (po zaplacení bydlení a jídla) o polovinu méně než v Bavorsku. Čtyřicátníci berou nejvíce Pro evropské země platí, že nejvyšší příjem dosahují v průměru čtyřicátníci.
V asijských zemích (Japonsku či Koreji) mají nejvyšší příjmy starší občané, zkušenosti a loajalita jsou zde velmi ceněnými vlastnostmi. Pro všechny uvedené země platí, že ženy pobírají v průměru nižší příjem než muži, nejnižší rozdíly jsou v zemích Skandinávie. Ve všech zemích EU vydělávají muži více než ženy. Muži v průměru vydělávají o 15% více než ženy a pouze třetina žen patří mezi pětinu všech nejlépe ohodnocených pracovníků.
Nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.
Od ledna do června 2008 vyplatili všichni zaměstnavatelé svým zaměstnancům na mzdách 535, 1 miliardy korun. To je nominálně o 10, 4 procenta více než ve stejném období předchozího roku. Uvádí to analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR za 1. pololetí 2008, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak se vyvíjejí v Česku mzdy a nezaměstnanost Mzda v ČR Nezaměstnanost v ČR Přehrát do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% do 2% Pardubický kraj Mzda Průměrná hrubá mzda v ČR 20 000 Kč Hrubá mzda kraje 20 000 Kč Meziroční změna 20 000 Kč Nezaměstnanost Průměrná nezaměstnanost v ČR 5, 3% Nezamestnanost kraje 5, 9% Meziroční změna 0, 1% V průměru dostali Češi, v porovnání s 1. pololetím 2007, přidáno o 1 901 korun, což je nárůst o 9, 1 procenta. K 30. červnu 2008 tak dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda výše 22 840 korun. Růst cen byl ale značný, proto z mezd razantně ukrajovala inflace. "Spotřebitelské ceny se zvýšily v 1. pololetí 2008 o 7, 1 procenta a reálně tak mzdy vzrostly od ledna do června 2008 jen o 1, 9 procenta, " vyplývá z analýzy MPSV Nadále rostl rozdíl mezi mzdami v soukromém a veřejném sektoru.