Belveder nebo také letohrádek Královny Anny je renesanční stavba, která začala růst v roce 1538 na popud krále Ferdinanda I. a dostavěn byl v roce 1565. Jedná se o nedílnou součást královské zahrady, kde od svého dokončení funguje jako dominantní prvek. Letohrádek byl naplánován primárně jako místo odpočinku, kde mohli král, případně jeho rodinní příslušníci nerušeně odpočívat. Nakonec však sloužil i jako reprezentační sídlo, kde se běžně přijímaly i významné politické osobností své doby. Také se zde v hojné míře konaly různé bály a obecně slavnosti všeho druhu. Dokonce v letohrádku probíhalo i tři dny trvající veselí ku příležitosti korunovace císaře Ferdinanda I. jako nového vládce říše. Prostor pro velkolepou zábavu měl a stále má Belveder více než dost. Oba velké sály jsou díky svým rozměrům více než dostatečné, aby mohly pojmout opravdu velké množství lidí. Horní sál navíc dle některých zdrojů disponoval i tribunou určenou pro hudebníky. Funkce letohrádku se však s postupem času měnila a jednu chvíli dokonce sloužila v podstatě jako úložiště pro umělecké sbírky.
Chce zasáhnout, oslovit, ukázat pěstěnou krásu vlastní životu založenému na klasických hodnotách běhu světa v pravidelných intervalech daných vesmírným řádem. Všem zdejším dílům je společný řád a představují protiváhu výtvarnému chaosu, o nějž dnes není nouze. Je to tím, že se nepokrytě až proklamativně hlásí k tradičnímu odkazu antické a renesanční vzdělanosti, k zažitým vzorům evropské kultury vyrostlé na středomořských základech civilizací Starého světa. V Exnerových malbách jsou renesanční inspirace vskutku nepřehlédnutelné. Nejde přitom o suchou neživou nápodobu. Jde o sblížení, prolnutí duchovních prožitků a požitků blízkých jak někdejším umělcům, tak autorovi nyní žijícímu. Diváku se doporučuje nespěchat, neulpět prvními postřehy na povrchu. Nebývá běžné v dnešní době plné gagů a schválnosti, neřkuli adorace hnusu a špíny, vzývat tak nábožně krásu, ladnost a přirozenost přírody. Její proměny jsou stálou Exnerovou inspirací. Nutno tedy labužnicky vychutnávat nuance barevných valérů, vstřebat náladu obrazů a naladit se na jejich notu.
V Královském letohrádku v Praze se letos konala výstava obrazů významného českého malíře Ivana Exnera, která započala v létě 30. 6. a trvala do 24. 10. 2021. Na výstavě návštěvník spatřil přes sto obrazů a velkoformátových kreseb od tohoto českého umělce. Vystavená díla z velké části pocházela z posledních 30 let Exnerovy umělecké tvorby. Nutno podotknout, že se nejednalo o retrospektivní výstavu, ale o výběr děl, ve kterém se vyskytovaly dva hlavní proudy Exnerova díla. První z nich je plný dávných mýtů a rovněž má náboženské či jiné vyznění. Druhým proudem je krajinářství, které vychází z různých zákoutí Apeninského poloostrova, Toskánska, ale také z českého prostředí. V Exnerových dílech se prolínají různorodé inspirace, od českých klasiků výtvarného umění přes antiku, renesanci až po art deco, přičemž to všechno mohl návštěvník výstavy spatřit na vlastní oči. I když jsou obrazy tematicky bohaté, jedno je spojuje, a to řád, a zároveň společně představují jakousi protiváhu výtvarnému chaosu.