přeskočit k navigaci » Obec: Březová (Pirkenhammer) Okres: Karlovy Vary GPS: 50°11'45. 796"N, 12°52'12. 186"E Stav: v rekonstrukci Přístupnost: přístupné příležitostně Historie objektu Kostel Jména Panny Marie byl postaven roku 1893 podle plánů karlovarského městského stavitele Josefa Walderta (1848-1927) firmou Waldert v pseudogotickém slohu na jedné z teras na úpatí tzv. Zámeckého vrchu uprostřed obce Březová (Pirkenhammer). Na stavbu kostela byla pořádaná veřejná sbírka mezi občany Březové. Každý z dárců poté dostal pamětní list, kde byl uveden jako spoluzakladatel, jeho jméno bylo také zaneseno do kostelní knihy, každý rok byla za žijící i zemřelé spoluzakladatele sloužena bohoslužba a po smrti měly být za zemřelého pronášeny modlitby. Jedním z dárců byl také Hermann Fieth. Roku 1896 daroval březovský rodák Johann Zachariáš Quasi obci pro kostel Pannu Marii (Madonu) na skle, která nějaký čas zdobila okna kostela. V současnosti je uložena v depozitáři karlovarského muzea. V letech 2004-2005 proběhla mezi německými rodáky sbírka na opravu fasády kostela, která vynesla přes 4 tis. Eur.
Mariánské poutní místo Lomec se nachází JZ směrem, cca 1, 5 km od obce Nestanice. Poutní areál tvoří kostel Jména P. Marie, fara a škola později vybudovaná z buquoského loveckého zámečku a zvonice. Jedná se o kruhovou centrální stavbu kvadratického půdorysu se segmentovými výdutěmi na všech čtyřech stranách. K severní stěně je připojena sakristie, téhož půdorysu jako je u centrální stavby. Při JV nároží je schodišťový přístavek s valbovou stříškou. Stavba je zakončena barokně rozčleněnou oplechovanou cibulovitou věží s lucernou, završenou španělským křížem. Při patě cibulové věže, nad výdutěmi, se nachází malé věžičky/lucerničky s cibulovou bání. Sakristie má jehlancovou oplechovanou střechu ukončenou lucerničkou. Fasády kostela jsou pojednány architektonicky shodně, jsou členěny mírně předsazeným, barevně zvýrazněným, soklem a ukončeny mohutnou profilovanou korunní římsou. Ze tří stran (V, Z, J) se nacházejí vchody, u kterých jsou portály tesané z kamene, zakončeny tympanonem. Portály jsou uzavřeny dvoukřídlovými rámovými dveřmi.
K: Modleme se: Uděl, prosíme, všemohoucí Bože, aby Tvoji věrní, kteří se z milostivého jména a dobrotivé ochrany blahoslavené Panny Marie radují, byli zde na zemi osvobozeni ode všeho zlého a jednou v nebesích měli účast na věčné radosti. Skrze Krista, našeho Pána. L: Amen.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Kriste, smiluj se. Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi.
Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Je to jeho největší stavba na půdorysu řeckého kříže. Areál zasadil do krásné krajiny prostě dokonale, to se hned pozná mistr. Však je to také jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. U počátku poutní tradice ve středověku stála gotická socha Madony. Dnes ji uvidíte na hlavním oltáři. Kromě ní vás upozorníme ještě na jednu z největších zvonkoher ve střední Evropě (bohužel hraje jen 2 x týdně, ale po předchozí domluvě i mimořádně). Ať už sem pojedete autem nebo z Brna pravidelnou autobusovou linkou, nezaspěte. Už to, jak se budete k velkolepému chrámu blížit, je zážitek sám pro sebe. Z lokality nespěchejte, v okolí nebudete vědět co dřív. Další krásná architektura vás čeká v zámeckém parku. Za přírodou se vydejte do Arboreta Křtiny, za tajemstvím do křtinské kostnice (ale pozor, nemá pevné otevírací doby, tak si je před cestou ověřte). A za dobrodružstvím se dejte do Moravského krasu – nabízí se jeskyně Výpustek, Rudické propadání, jeskyně Býčí skála… Rodinám s malými dětmi ještě rozhodně doporučíme Křtinskou stezku šneka Krasíka a skalním cyklistům desítky kilometrů singletrailů.
Fotodokumentace Použitá literatura Gnirs, A. 1933: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 93/94 Hanyková, E. 2010: Josef Waldert, městský stavitel Karlových Varů, XIX. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 11/15 Poche, E. a kol.
Nad vchody jsou vždy umístěny nad sebou dva polokruhové okenní otvory se štukovým lemováním po obvodu. Okno nad portálem je většího rozměru, než vrchní. Okna jsou zasklena do šestihranných terčíků. Fasády sakristie jsou v základu členěny shodně, jako hlavní stavba, soklem a korunní římsou se zvýrazněnými nárožími. Východní a západní fasáda je prolomena polokruhovým okenním otvorem s lemováním, severní vstupem v portálu tesaném z kamene. Schodišťový JV přístavek má zaoblená nároží a jeho fasády jsou členěny lizénovými rámy, kordónovou a korunní římsou. Jižní průčelí je prolomeno okenními otvory, v okenní ose nad sebou, v přízemí dvěma kruhovými a v patře kruhovým a obdélným se segmentovým ukončením. Otvory jsou po obvodu štukově lemovány. Vchod do schodišťového přístavku je ze západní strany pravoúhlým vchodem se štukovým lemováním.
A ta panna se jmenovala Maria (Lk 1, 27), říká evangelista. Pohovořme si trochu i o tomto jménu, jež se prý překládá "hvězda mořská" a velice případně se hodí pro Matku a Pannu Marii. Nanejvýš přiléhavě se totiž Maria přirovnává k hvězdě: neboť jako hvězda vysílá svůj paprsek bez vlastní újmy, tak Panna Maria bez porušení porodila Syna. Paprsek nezmenšil nikterak jas hvězdy, Syn nezmenšil neporušenost Panny. Maria je vznešená hvězda vyšlá z Jakuba, její paprsek osvětluje celý vesmír, její záře vysoko svítí na nebi, ba až do podsvětí proniká, ozařuje i zemi, a hřeje více duši než tělo, podporuje ctnosti a ničí neřesti. Ona je ta nejjasnější a nejskvělejší hvězda, zářící ctnostmi a svítící příkladem, a po zásluze byla povýšena nad toto velké a rozsáhlé moře. Každý, kdo víš, že ve vlnobití tohoto světa se spíše zmítáme uprostřed bouří a větrů než kráčíme po pevné zemi, nespouštěj oči z této zářící hvězdy, nechceš-li, aby tě bouře pohltila. Opřou-li se do tebe vichry pokušení, narazíš-li na skaliska soužení, k hvězdě se dívej, Marii vzývej!
[1] Nedochovaly se však stavební plány a dodnes není známá osobnost architekta. Donedávna byly práce připisovány J. Santinimu Aichlovi, ale dnešní odborníci se domnívají, že architektem mohl být sám hrabě Emanuel Buquoy (což dokládá pamětní listina objevená ve věži). Exteriér kostela [ editovat | editovat zdroj] Hrabě dal vystavět nevelkou centrální kapli na kruhovém půdorysu proťatém čtvercem, se stejně tvarovanou předsíní. Stěny jsou konkávně vypuklé, vně jsou v pravoúhlých nárožích vložené pilastry. Kaple je zaklenuta kopulí, do které jsou vykrojeny lunety nad okny a výseče nad kouty. Cibulovitá věž kostela je čtyřlaločná a mezi laloky má vložené čtyři malé věžičky, také s báněmi a lucernami. Hlavní věž má na vrcholu lucerny španělský kříž. Věž svatyně je vysoká 31 metrů. Ze čtyř stran se nacházejí vchody s kamennými portály, zakončenými trojbokým tympanonem. Interiér kostela [ editovat | editovat zdroj] Interiér je vybaven dřevěnými oltáři a obrazy v pozlacených rámech, čtrnácti obrazy Křížové cesty a dalšími uměleckými díly.